Roztoči - vaši spolubydlící
Roztoči jsou nezvaní hosté ve vaší domácnosti. Živí organickými zbytky jako jsou šupinky lidské kůže a proto se jim nejvíce daří tam, kde žijí lidé. V přírodě jsou roztoči hubení jejich přirozenými nepřátely (mikro-predátory) a ničí je také sluneční paprsky.
Roztoči jsou považováni za nejčastější příčinu vzniku astmy nebo alergií. Enzymy, které produkují, můžete nejvíce cítit v prachovém sáčku vysavače. Evropský druh roztoče (Dermatophagoides pteronyssinus) a americký (Dermatophagoides farinae) jsou dva rozdílné druhy.
Velikost roztočů
Roztoči jsou nejlépe vidět pod mikroskopem při dobrém osvětlení a na tmavém 
pozadí. Typická velikost bývá 420 µm délka a 300 µm šířka. Dospělí samečci i samičky jsou zakulaceného tvaru, smetanové barvy a mají drážkovanou kůži. Většina tříd roztočů má osm nohou (larvy i dospělí). Roztoči bývají přenášeni proudem vzduchu, který se vytváří při běžných domácích aktivitách.
Životní cyklus roztoče
Průměrný život samečka roztoče trvá 20-30 dní. Lépe je na tom samička, ta může žít až 10 týdnů a produkovat posledních pět týdnů 60-100 vajíček denně. Během této doby roztoči vyprodukují kolem 2000 částeček výkalů a stejné množství částečně natrávených enzymů - infikovaných prachových částic.
Roztoči se dají zničit např. horkou vodou. Praní ve vodě nad 60°C po dobu jedné hodiny je spolehlivě zničí (vypratelné polštáře a přikrývky), stejně jako mráz (koberce). Roztočům také příliš nesvědčí trvalá vlhkost vzduchu pod 50%.
Místo výskytu a potrava roztočů
(Tuto část doporučuji slabším povahám přeskočit)
Roztoči přežívají ve všech klimatech kromě velkých výšek, kde se jejich reprodukce zastaví. Potřebná podmínka pro jejich trávení a reprodukci je dostatečná vlhkost. Když je vlhkost nižší než optimální, jejich životní funkce se zpomalí, začínají pospávat nebo i hynou.
Nejpříznivější podmínky pro život roztočům poskytuje ložnice, kuchyň a také domácnosti, kde se příliš nedostanou sluneční paprsky. Daří se jim v matracích, lůžkovinách a kobercích. Lezou vždy do nespodnějších vrstev, kde jsou chráněni před sluncem, vysavačem a jinými "riziky". Občas putují i na povrch, jestliže potřebují získat další potravu.
Pokud je suchý vzduch, roztoči přežívají a reprodukují se snadněji v ložnici, protože vlhkost z lidského těla přetrvává v posteli několik hodin.
Roztoči se živí organickými částicemi, dávají přednost částečkám kůže. Některé druhy roztočů si pochutnávají na moučném prachu. Roztoči mají primitivní zažívací systém a potřebují mít potravu částečně natrávenou mimo jejich tělo. Z toho důvodu vylučují enzymy a také houbu (Aspergillus repens) na prachové částice, kde dochází k předpřípravě potravy s těmito enzymy. Roztoči jí ty samé částečky potravy několikrát, mezi tím ji vyvrhnou zpět. Teprve až je částečka zcela ztrávená, je považovaná za výkal.
Člověk ztratí denně přibližně 1,5 g kůže (cca 0,3 - 0,45 kg ročně), což je dostatečné množství pro zhruba milion roztočů za ideálních podmínek.
Astma a další alergie
Domácí roztoči produkují natrávené částečky potravy a částečky výkalů. To jsou nejvýznamnější zdroje alergenů, způsobujících alergickou astmu, rýmu, zánět spojivek a záněty kůže.
Jeden z nejdůležitějších proteinů zodpovědných za alergickou reakci je DerP1, proteáza trávicího enzymu obsažená v roztočích výkalech. Těla roztočů, složená z chitinu, jsou rovněž alergeny.
Parní vysavače můžou být efektivní při redukci alergenů, jen pokud horká pára pronikne do hloubky.
Časté vysávání klasickým vysavačem, ve snaze udržet čistotu, může paradoxně zhoršit stav alergiků nebo astmatiků, protože malá část prachu projde skrze sáček a filtry zpět do vzduchu a víří po celém bytě. Zde záleží na tom, jaký vysavač máte. Pokud nemá perfektní filtraci, je výsledkem po klasickém vysávání je významně zvýšená koncentrace prachu ve vzduchu.
Vysávání může odstranit částice prachu a výkaly, ale obecně nezlikviduje všechny roztoče, protože ty se přilepí k povrchu koberce.
Dlouhodobé vystavení kůže proteinům z výkalů roztočů snižuje obranyschopnost kůže (kůže jako bariéra). Zeslabená místa pak slouží jako vstup pro alergeny nebo dráždivé látky, projevuje se to např. svěděním.
Roztoči mohou být hubeni také chemicky - komerčně dostupnými prostředky.
Co se dá dělat proti roztočům?
Vědcké studie pacientů alergických na prach ukazují, že následující kroky mohou vést ke snížení prachové expozice v domácím prostředí a tím ke snížení alergických symptomů a snížení potřeby léků.
- Perte často všechny pokrývky a polštáře, třeba 1x týdně v horké vodě. Tím se zničí roztoči a to vede ke snižování počtu roztočů v ložnici. Stejně tak vyperte i pyžamo.
- Vysávejte často, nejméně 2x týdně. Ale pozor, pouze vysavačem s kvalitním HEPA filtrem (nejlépe č. 13).
- Užívejte kvalitní HEPA čističky vzduchu v ohrožených místnostech nebo často větrejte.
Zdroj: www.aircleaners.com/dustmite.phtml, en.wikipedia.org/wiki/House_dust_mite
